Mafia III

Na Mafii III jsem se těšil. Ještě na PC jsem s chutí dohrál na svou dobu jedinečný počin Daniela Vávry Mafia: The City of Lost Heaven a o více než 10 let později (to už na PS3) pokračování Mafia II. Nečetl jsem žádné hodnocení a recenze, nezjišťoval si, o čem hra vlastně je a hru spouštěl s čistou hlavou. Hráč v příběhu ovládá postavu Lincolna Claye, navrátilce z Vietnamu. K mému překvapení jsem zjistil, že jde o negra. Na konci 70. let, v době vietnamského konfliktu, tvořili černoši cca. 11% obyvatelstva Spojených států. Z vojáků, účastnících se vietnamské kampaně, bylo jen asi 12.5% černých. Jednoduše řečeno, pouze každý desátý příslušník amerického námořnictva, armády a letectva ve Vietnamu byl černý.

Tak proč sakra musím hrát za negra? Čistě statisticky je šance jen asi 1:9, že vietnamský veterán bude černý. Konec konců z jednotky Colea Phelpse, která se taktéž vrátila z Vietnamu ve skvělé hře L. A. Noire, nebyl černoch ani jeden. Zřejmě jde ale v případě hry Mafia III o produkt poplatný době a kvóty na negry je třeba plnit na 110%. Černocha coby člena koncilu v Assassin’s Creed Syndicate jsem tak nějak skousnul. A to i přesto, že si vůbec nejsem jistý, kolik černých se v poslední dekádě 18. století účastnilo Velké francouzské revoluce. Ale budiž. Jestli vydavatel série Assassin’s Creed vyměknul a černochy do Evropy na přelomu 18. a 19. století našrouboval, je to jeho věc. Sice jsem spíše na straně již zmiňovaného Daniela Vávry, který i přes ostrou kritiku své hitovky Kingdom Come na téma absence černochů trvá na tom, že začátkem 15. století, kdy se hra odehrává, se na území Zemí koruny české žádní černoši nevyskytovali, ale proti gustu Ubisoftu žádný dišputát. Nenechal jsem si tímto ohýbáním historie dojem z Assassin’s Creed Syndicate zkazit. Alespoň zatím nejde o tu jedinou správnou ideologii a jediný správný výklad dějin, vtloukaný dětem do hlavy už na základní škole, takže jsem v klidu.

Ale zpátky ke hře Mafia III. Hra je asi dobrá, zřejmě má i propracovaný příběh a dědictví války ve Vietnamu se prolíná do životních osudů postav. Ale černoši nebyli jedinou rasou, která se z jihovýchodní Asie vracela domů se šrámy na těle i duši. U hry jsem vydržel asi hodinu. S postavou černocha jsem se však (a to i přes značnou snahu) nebyl schopen ztotožnit. A čas, strávený s DualShockem 4 V2 v ruce, mi u Mafie III mi začal připadat ztracený. Takže ne, díky. Možná, že v současnosti takřka povinné vidění světa (stačí vzpomenout na remake Sedmi statečných nebo Krásky a zvířete, kde kvóty na černochy svědomitě plní) a plíživé přepisování historie někomu nevadí, či mu dokonce třeba fandí. V tom ale já nejedu. Takže možná zase někdy u Mafie IV, ale třetí pokračování není nic pro mne. Á propós: nemá někdo zájem o originál krabicové vydání Mafia III pro PS4 za dobrou cenu?